logo
    icoen
         
CestyFoto & Film & TextProjektyO násInfo

Blogy

Cesty: Expedice El Gafla | Po železnici k půlměsíci | Cesta do hor | Cesta tam a zase zpátky |

Foto & Film & Text: FotoGalerie | FotoReportáže | Filmy | Články a reportáže | Naše texty u sousedů | Licenční podmínky |

Projekty: S dětmi na cestách | Domek ze slámy | MaTaMi | VerticalMAGnet |

O nás: To jsme my | Návštěvní kniha | Kontakt |

Info: Odkazy | Nápověda | Mapa stránek |

Jazyk (language): icočesky | icoenglish

 

Cesty

Stránka je momentálně v rekonstrukci.

logo Expedice El Gafla

Expedice El Gafla

El Gafla znamená v arabštině karavana. Ta naše má v plánu vyrazit na začátku září přes Rakousko, Švýcarsko, Francii a Španělsko až do Maroka. Dvě dvojkola se zapřaženými vozíky a Matějovo samostatné kolo budou asi na silnici skutečně vypadat jako bláznivá cyklokaravana a nejeden řidič či kolemjdoucí si bude nevěřícně mnout oči, zda ho nepostihla fata morgána.

Fotky z cesty

všechny fotografie>>

(celkem: 222 fotografií}

Fotografie z příprav:

všechny fotografie>>

(celkem: 8 fotografií}

Expediční blog

po 14. července 08 v 21:03

Jiná realita

To takhle jednou čekám na autobus. Opírám se o zábradlí a čtu si v Respektu poté, co jsem si vyměnila několik slov s příjemnou postarší paní od nás ze vsi. Neznáme se jménem a při tom i zůstává.
Skupinku cestujících brzy doplňuje paní s malou holčičkou. Dozvídáme se, že holčička ztratila už čtvrté sluneční brýle. Snažím se soustředit na čtení, ale vyčítavý hlas, vyslýchající mrně, co že udělalo s "těma brejličkama" a vyhrožující: "příště tě s sebou nikam nevezmu", se dá jen těžko vytěsnit. Když už slyším stejnou otázku asi po patnácté, zkouším si představit sama sebe jako tu malou holčičku se sklopenou hlavou. Co je tak asi v tom čtyř- nebo pětiletém světě důležité? No, sluneční brýle to zřejmě nebudou.
Z úvah mě vytrhává rachot motoru a já zvedám oči k velkým oknům, za nimiž sedí, roztroušeni po celém autobuse, usměvaví dědoušci ve světlých síťovaných kloboucích. A mě napadá, nebýt zdejší, asi bych si myslela, že síťované klobouky jsou součástí tradičního oděvu, typického pro Středohoří a penzionované turisty bych nejspíš pokládala za běžné obyvatele vesnic schoulených mezi kopci. Vzápětí je tu další myšlenka, (dneska už asi nic nepřečtu), nakolik se náhodná realita okamžiku stává subjektivně přijatou skutečností, kterou pak nevědomky zprostředkováváme jako zobecněná fakta.
Protože zrovna plánujeme novou cestu, sháníme informace, kde se dá. Mozaiku nám dává dohromady pročítání nesčetných webů, vyprávění kamarádů, čtení knih a průvodců, studium jazyků,... Některá sklíčka krásně zapadají, barevně ladí k sobě. Jiná ne a ne umístit, přestože na rubu mají značku stejného obrazu. Jak je to možné? Snad se někdo podíval přes ztracené sluneční brejličky? Možná měl někdo smůlu. Možná štěstí. A možná jen my odmítáme přijmout části obrazu, které nesouzní s našimi představami a sny.
Uvidíme o čem bude příští cesta, jaké barvy nám namíchá naše realita.

Autor: Katka

[Všechny blogy autora]     


so 13. září 08 v 15:43

První stovka aneb Co ze stovky nevyčtete

Tak už jsme čtvrtý den na cestě. Včera jsme v Berouně v pravé poledne přesně uprostřed řeky odtočili prvních 100 km. Počasí nám přeje a dobrá nálada nás neopouští, přestože nám skřítci škodolíbci občas připravují záludné překážky. Např. když si najdem v mapě (stovce), příjemnou zkratku do Zdic, která ale náhle končí vraty, vlevo vlak vpravo řeka. Naštěstí šla přebrodit! Dnes nám zase pro zpestření cyklotrasu opepřil prudký stoupák travou zakončený železnými zátarasy a tratí bez přejezdu. Pravda z proti směru stálo upozornění: Cyklisto veˇd kolo! No, jedeme dál! Směr Březnice.

Autor: Katka

[Všechny blogy autora]     


pá 19. září 08 v 13:23

Karavana znovu jede

Po několikadenním odpočinku u kamaráda v Horní Vltavici znovu vyrážíme na cestu. Počasí se zatím trochu umoudřilo. Přeci jenom je lepší šlapat se slunkem nad hlavou než v šesti stupních pod šedými mraky. Z Šumavy teď máme v plánu sjet do Pasova a vydat se po Innské cyklotrase směr Innsbruck.

Autor: Aleš

[Všechny blogy autora]     


Zobrazit starší blogy z exedice >>

Kudy jsme jeli

icozvětšit mapu

Legenda: vlaječka cesta tam vlaječka cesta zpět trasa cesta na kolech trasa cesta autobusem trasa cesta lodí

Někdo to rád v číslech

Ujeté kilometry: 6709 km

Průměrná rychlost: 12.4125809436

Denní průměr: 44.1324503311 km

Nejdelší etapa: 81,5 km

Dní na cestě: 258

Čistý čas v sedlech bajků: 540.5 hodin

Průměrná doba jízdy za den: 3.57947019868 hodin

Cesta autobusy (Maroko): cca 2500 km

Cesta lodí: cca 1500 km

Den Ujeté kilometry Doba jízdy Průměrná rychlost Trasa
45 0 0 * kilometry, které se někde ztratily
25. května 2009 42,4 3,7 14 Libochovice - Litoměřice
24. května 2009 71,8 6,2 11.8333333333 Zavidov - Libochovice
23. května 2009 56,7 6 9.33333333333 Plzeň - Zavidov
22. května 2009 0 0 0 Plzeň

* Co jsou kilometry, které se někde ztratily? Náš tachometr ukazuje kilometry ujeté za jeden den a kilometry ujeté celkem po dobu celé cesty. Jelikož jsme při zapisování denních kilometrů zaokrouhlovali, ale tachometr to při počítání celkové vzdálenosti nedělá, na konci cesty tento rozdíl činil 45 km.

Celá tabulka >>

© 2005 - 2009 LivePla.net - Aleš Ali Podivínský & Kateřina Minková - Kontakt

Poslat odkaz na stránku

Cesty: Expedice El Gafla | Po železnici k půlměsíci | Cesta do hor | Cesta tam a zase zpátky |

Foto & Film & Text: FotoGalerie | FotoReportáže | Filmy | Články a reportáže | Naše texty u sousedů | Licenční podmínky |

Projekty: S dětmi na cestách | Domek ze slámy | MaTaMi | VerticalMAGnet |

O nás: To jsme my | Návštěvní kniha | Kontakt |

Info: Odkazy | Nápověda | Mapa stránek |

Jazyk (language): icočesky | icoenglish

.